Soutěžní návrh památníku holocaustu v Brně

výkresy

Spoluautor: MgA. Michal Šmeral.

Architektonické řešení: Ing. arch. Pavel Malina.

 

Památník je tvořen monumentální deskou - tabulí obdélníkového tvaru, která stojí na dvou kolejnicích s pražci. Deska je rozdělena na dvě poloviny a je celá tvořena řadou jmen. Mezi dvěma kolejnicemi jsou v zemi zapuštěné pražce.

 

Pomník sestává ze tří částí:

·       Tabule jmen

·       Koleje s pražci a pamětním nápisem obsahujícím závaznou textovou část.

·       Násep - podstavec

 

Tabule se jmény sestává ze dvou desek, které se v několika místech navzájem dotýkají. Jedna je zrcadlově převrácená. Je vytvořena z tlustých plechů - plátů (tloušťka asi 20 mm) z nerez oceli, ve kterých jsou laserem nebo vodním paprskem vyřezaná jména lidí. Jména jsou vyřezána v pásech, velmi hustě za sebou. Písmo je povrchově z obou stran vyleštěno.

Koleje, na nichž spočívají obě poloviny tabule, jsou z ocelové konstrukce pokryté plechem z oceli. Podobným způsobem jsou z cortenové oceli vytvořeny i pražce – do 16 - ti z nich je konkávně vytlačené číslo a datum transportu s uvedením počtu obětí – symbolizuje z Brna vypravené transporty - dvanáct transportů Židů a čtyři transporty Romů.

Celý památník spočívá na podstavci, který tvoří vyvýšená plocha znázorňující železniční násep. Povrchově je zpevněný kameny a betonem. Některé z kamenů nesou jména míst, kde se nacházely koncentrační a vyhlazovací tábory. Mírný sklon náspu umožňuje bezbariérový přístup a mírně vyzvedá celý pomník nad okolní terén.

 

Osvětlení: - spodní osvětlení umístěné v základovém betonu v patě tabulí se jmény. V noci podpoří monumentálnost a umocní dojem mementa.

 

 Ideový záměr

 

Památník vychází z práce se symbolikou jména jako takového. Jméno je ideovou osou celého památníku a v několika úrovních a podobách se váže k jednotlivým částem celého díla.

Ústřední, hlavní část památníku, která je zároveň největší, je celá tvořena jmény lidí. Jméno člověka je první slovo, které člověk jako dítě rozeznává - dlouho před zájmenem 'já'. Jak člověk dospívá, jméno jde s ním a většinou ho doprovází po celý život. Je mnohdy tím jediným, co po člověku zůstane, když zemře. Chápeme památník jako projev úcty těm, kteří byli násilně odvlečeni a zavražděni v rámci hrůzné vyhlazovací mašinérie. Mašinérie, která chtěla fyzicky zlikvidovat člověka v jeho samotné existenci. Jméno je zde symbolem každého jednoho člověka.

Jména mají ale i místa, kde byli v duchu rasistických persekucí lidé likvidováni. Jména či označení měly i jednotlivé transporty lidí do koncentračních táborů.

Počty obětí byly obrovské a mnohdy i nezjistitelné, proto je ústřední socha tvořena proudem jmen, jež se v ose památníku jakoby vytrácí. Jsou tvořena jednotlivými písmenky, která zde plní funkci stavebních kamenů, či tzv. pixelů celého obrazu. Jsou z nerezové oceli, která má symbol pevnosti a zrcadlí se v nich celá okolní krajina. Především však v tomto „zrcadle“ z písmen může každý divák spatřit sám sebe. Jako by tabule říkala, že i každý další člověk může být jednou z dalších obětí, když by se někdy ještě staly podobné hrůzy. V podstatě každý divák zde může nalézt jméno své anebo jméno svých bližních, protože jména jsou pouze symbolická – jedná se o proud jmen z kalendáře. Tento seznam jmen má budit dojem jakési nadčasovosti, poukazovat na potřebu nezapomenout. Jedna polovina tabule je zrcadlově převrácená – čitelná z druhé strany. Deska je zároveň symbolickým náhrobkem všem obětem. Zrcadlení naráží na další prvek a symboliku celého památníku – na proud času. Jakýsi hlavní pohled a přístup je chápán ze směru od třídy Milady Horákové. Symbolicky v tomto směru v ose jsou směřovány stylizované koleje, které mají prvních 16 pražců před ústřední deskou s názvy jednotlivých transportů (odpovídá přesně počtu transportů, vyslaných z Brna). Právě zde se naskýtá místo pro případný pietní akt, vzdání pocty obětem anebo jen k zamyšlení se.

Pražce, které se z tohoto pohledu nacházejí za ústřední tabulí, jsou bez jakéhokoliv nápisu, jen na posledním z nich je slovo NEZAPOMEŇME v češtině, romštině a hebrejštině. Materiál cortenové oceli je zde použit symbolicky. Je kontrastem k ušlechtilé a leštěné oceli, která je od středu a z části i shora jako by marasmatická, jména jsou drcena, písmenka mizí. Narážka nejen na zrůdné ničení a zabíjení, ale i na pojem časové pomíjivosti – vanitas. Tato myšlenka je obsažena i v motivu odrazu v tabuli, stejně jako v kolejích, které jsou přerušené, přesto pokračují dál, tak jako čas. Jen na konci divák najde poslední pražec s velmi důležitým mementem. Půdorysně je památník vykřičníkem.

Podstavec, tvořený kameny, není jen násep, ale i parter celého památníku. Ztvárňuje jednak stylizovaný železniční násep (zároveň jakýsi pomyslný perón), stejně tak může být chápán i jako symbolický hrob. Je sestaven z kamenů různé velikosti, na způsob opěrných stěn železnic, které často za války vězňové z táborů nuceně lámali a vyzdívali. V největších kamenech jsou vytesány názvy míst, kde se nacházely koncentrační a vyhlazovací tábory. Tyto kameny by mohly mít i konkrétní místa původu – tedy mohly by být dovezeny z oněch míst, jejichž jména ponesou.

Celý památník je chápán jako více pohledové dílo. A to nejen z hlediska kompozičního, ale i myšlenkového. Je proto pochopitelné, že před samotnou realizací se v rámci detailů, zejména textových údajů, připouští širší diskuse ve věcech obsahových.

 

Širší vztahy

Park Náměstí 28. října je situován v těsné blízkosti parku Lužánky a je logicky propojen s paralelní parkovou třídou Kapitána Jaroše. Obdélníkový tvar parku je lemován stromy, které vytváří klidovou zónu. Systém chodníků vytváří dva kruhy po stranách a obdélník mezi kruhy, umístěnými v podélné ose rovnoběžně s ulicí Nám. 28. října. Jeden kruh uzavírá sousoší, v druhém kruhu se nachází dětské hřiště.

Památník je umístěn na vyvýšenině cca 300mm nad terénem a jedna jeho část tvoří výškovou dominantu celého prostoru.

  • dokumentace ke stažení v pdf zde

Návrh náhrobku hudebního skladatele Jana Nováka

Návrh na realizaci náhrobku hudebního skladatele Jana Nováka na čestném pohřebišti Ústředního hřbitova města Brna

výkresy

Spoluautor: MgA. Michal Šmeral.

Architektonické řešení: Ing. arch. Pavel Malina.

 

Předmět výtvarného návrhu:

náhrobek hudebního skladatele Jana Nováka na čestném pohřebišti Ústředního hřbitova města Brna.

 

Části díla a jeho realizace:

Náhrobek sestává ze tří částí:

·       Náhrobní deska

·       Kryt urnové komory s nápisem

·       Betonový podstavec – základ s urnovou komorou

 

Tabule z nerez z leštěné nerez oceli. První tři až čtyři řádky notových zápisů not jsou vyřezané za pomoci laseru anebo vodního paprsku. Zbytek not proveden formou vypískování. Kotvení za pomoci čepů/kotev do základového betonu.

Nápis se jménem, datum a požadovaný nápis provedeno do desky z nerez oceli, která je vyleštěná. Písmo vyvedeno formou inkrustace bronzem. Nápisová deska je poklopem, který uzavírá kryt urnové komory.

Podstavec je tvořen základem, který je součástí urnové komory.

 

Ideový záměr

Náhrobek vychází z tvaru notové partitury, resp. tvaru listu papíru s notovým zápisem. Je narážkou na pomíjivost – tzv. vanitas – odrazem okolí i perforací. Pomíjivost je zde dvojsmyslně narážkou i na složitost zachycení momentu zvuku. Forma jednoduchá, přece dynamická a nejednotvárná a držící se určitého řádu a opakování. Noty mohou vycházet i z konkrétní partitury Jana Nováka, V našem návrhu se jedná pouze o symbolické až schematické rozložení not co – by znaků, v rámci předběžné skici. Konkrétní podoba by mohla být předmětem diskuse.  

 

Širší vztahy

Dispozice navazuje na okolní náhrobky. Je upřednostněno lidské měřítko. Materiál i proporce komunikují s okolím.

 

Popis použitých materiálů díla ve finální podobě

Náhrobní deska – leštěná nerez ocel – jeden až dva pláty, které jsou spojeny čepy do jedné celistvé tabule. Mají vyřezané noty laserem anebo vodním paprskem.

Kryt s nápisy – leštěná deska z nerez oceli. Písmo vyvedené formou inkrustace – odlité bronzové písmenka vsazené do nerezové desky, následně provedeno zaleštění. Svrchní část desky s přesahem, ve kterém otvory pro šrouby, pomocí nichž je deska uchycena do základového betonu.

Základ z prostého betonu.

 

Postup práce:

 

·       Vyhotovení projektové a výrobní dokumentace – stavební část, sochařská část, prováděcí výkresy.

·       Vytvoření parteru – betonové základy, šachta pro urny.

·       Vytvoření tabule a krytu – vyřezání not do nerez oceli za pomoci laseru/vodního paprsku, následně osazení na místě do betonového základu.

 

 

 Údržba:

Materiál trvanlivý a snadno omyvatelný. Údržba jako běžné předměty a sochy z nerez oceli.